Zkušenostní překlad, re-aktualizace a re-interpretace původního krátkého textu kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty, žijícího v 9. století v severní Indii.
Slovo Anubháva je složeno ze slov anu (částice-jednotka či atom vědomí, nabízí se „nové“ české slovo „vědom“) a slova bháva (čisté cítění – prožitek – zkušenost). Slovo anubháva můžeme překládat jako spirituální či metafyzická zkušenost samotného vědomí, které je ryzím citem – cítěním této zkušenosti ve vlastním ztělesňování této zkušenosti.
Je přímým prožíváním – bytím jako samo vědomí – vědomím jako takovým. Jde o jiný druh zkušenosti než například pouhé prožívání emocí nebo pocitů, které tzv. „máme“ a někde pociťujeme. Nejde jenom o pouhou „duchovní zkušenost“ či „meditační zážitek“ z určitého soustředění či meditace, ale o  přímé bytí-vědomím samým ve své tělesné zkušenosti.
Jde o poznání ztělesňované zkušenostně celým naším bytím, kdy celé naše bytí do poslední částečky – atomu vědomí je nikoliv snad „proniknuto“ tímto poznáním, ale přímo nezprostředkovaně ladí – souzní – vědomí tímto ryzím poznáním – cítěním (džňána/gnóse).
Tento druh poznání není něčím získatelným nějakým já, něco, co může vlastnit nějaké já, ale je způsobem bytí, jeho ztělesňováním – přímým prožíváním vědomé jako vyjádření našeho bytí jako celku, vědomí Já – cítícího vědomí jako takového, které je současně univerzálním vědomím všeho a tím, co nazýváme duší.
Nivedánam bychom asi nejlépe přeložili jako komunikovat či učinit známým, nebo také přenést – informovat.
Základní text čtyř veršů je napsán tak, aby jeho následováním v meditativním čtení byl komunikován nejen proces meditace-jógy, ale i sama zkušenost vědomí. Doplňující komentáře přidávají doprovodná pochopení.
Text je doplněn o deset návodných meditací, které lze provádět jak o samotě individuálně, kdykoliv a kdekoliv, tak například v páru nebo ve skupině, umožňující každému přímou zkušenost jeho vlastního vědomí v jeho základních charakteristikách a projevech.