Víte o Jiřím Trnkovi (24. 2. 1912 – 30. 12. 1969), že jeho maminka Růžena strávila část svého dětství na Strakonicku, a sice ve Vodňanech? Píše o tom ve své láskyplné knize Můj syn a právě tato léta líčí jako velmi šťastná...

Otec J. Trnky byl klempířem, maminka celé dny šila, a tak malý Jiřík i jeho mladší bratr Ruda měli na hraní spoustu odstřižků a jiných materiálů. A také loutkové divadélko, které si spolu opravili. To vše podpořilo jejich tvořivost.

Členové rodiny k sobě velmi silně lnuli a těžko snášeli odloučení – například v době, kdy desetiletý Jiří kvůli operaci zanícené dásně musel být v nemocnici a psal odtud zoufalé dopisy (i když se tam o něj starali dobře).

J. Trnka už od mládí spolupracoval s profesorem Josefem Skupou (o 20 let starším) při tvorbě loutek, kulis a vůbec při veškerém loutkářském dění, a tak se jeden od druhého i hodně naučili. Právě díky výdělkům z výtvarné činnosti dokázal mladý J. Trnka pomoci rodičům překonat bídu v době hospodářské krize, vystudovat Umprum a ještě podporovat bratra při studiích práv.

Trnkova zručnost byla až neuvěřitelná – například běžně maloval levou rukou (byl levák) postavy, současně pravou pozadí, a ještě si při tom všem povídal s přáteli, zpíval nebo poslouchal rozhlas.

Hned první Trnkův kreslený film získal mezinárodní cenu a i všechna jeho další díla byla doma i v zahraničí uznávána jako jedna z nejlepších z celé světové tvorby pro děti. V šedesátých letech 20. století byl J. Trnka spolu s Emilem Zátopkem asi nejslavnějším Čechem. Byl navíc jedním z těch, kdo stáli za obrovským úspěchem naší republiky na světových výstavách v Bruselu a v Montrealu.

Turbova vila v Jinonické ulici v Košířích, kde J. Trnka za války žil a tvořil spolu s manželkou (výtvarnicí Helenou Chvojkovou) a třemi dětmi, byla proslulá jako velmi inspirující místo.  Dnes je dům bohužel v dezolátním stavu. Zpustlo i okolí vily, dříve plné tajemných zákoutí a starých stromů, které bylo předobrazem Trnkovy knižní Zahrady.

Trnkovy děti vzpomínaly na otce v dobrém, jako na pravého velikána, a to i přesto, že se rozvedl a založil novou rodinu. Dětem z obou manželství se vždy věnoval podle jejich potřeb, i když byl pracovně velmi vytížený.

Trnkovým obdivovatelem byl i P. Picasso, M. Chagall, J. Cocteau a mnoho dalších světově proslulých umělců. Doma patřil k jeho blízkým přátelům J. Werich, A. Hoffmeister, F. Hrubín, J. Srnka, J. Seifert, A. V. Frič, J. Winter-Neprakta.  

J. Trnka byl velmi náročný na sebe i své spolupracovníky, současně byl ale naprosto spravedlivý a přátelský.

Ve svém pozoruhodném loutkovém filmu Ruka o střetu umělce s agresivní mocí (z roku 1965) tak trochu předpověděl J. Trnka i svůj vlastní osud. Film lze najít na www.youtube.com a rozhodně stojí za vidění.

Spisovatel Nazim Hikmet se vyjádřil, že zná dva básníky filmového plátna – Chaplina a Trnku. Známý je i další jeho výrok: „Podle mého názoru je Jiří Trnka chloubou českého národa. Podle mého skromného názoru je Jiří Trnka chloubou lidstva.“ 

V prostorách pobočky ŠK v Husově ulici si můžete po dohodě u výpůjčního pultu prohlédnout knihy s Trnkovými ilustracemi, vzpomínkové knihy o něm a kromě toho i obrázky, fotografie a další materiály o jeho životě a díle.

Trnkovy ilustrace i filmy jsou plné přírodních motivů, fantazie, lidskosti, inspirace... Jak v šedesátých letech sám říkal: „... Zřejmě dnes cítíme potřebu kompenzovat přemíru racionality, technicismu a vulgárně hmotného pojímání světa...“ Co by asi říkal dnes, kdy spousta dětí ráno nasedne do auta a veze se do školy, pak autem třeba do tělocvičny a večer autem domů k počítači? Redaktor Jaroslav Boček o J. Trnkovi napsal: „Měl-li nějakou ucelenou filozofii, pak to byla filozofie uvědomělého humanismu. Co je v tom, prosím vás, lidského? ptal se vždycky velmi popuzeně, když jsem chválil nějakou knihu nebo film, který se mu nelíbil...“      

Poznámka: Příspěvek vyšel v jiné podobě v časopisu Kompost č. 4/2012, viz zde - https://www.knih-st.cz/sites/default/files/Kompost-04-12_0.pdf.

Více se můžete dočíst také v článku "O splněném snu Jiřího Trnky", viz zde - https://www.knih-st.cz/content/o-splnenem-snu-jiriho-trnky       

Alena Hrdličková, napsáno v únoru 2022