Ve škole se pravidelně připomínají výročí různých osobností a využívá se toho při výuce. Dobře se to hodí, že se o někom v tu dobu více mluví v televizi, píše na internetu a podobně. Na některé z význačných umělců nebo třeba vědců ale řeč nijak často nepřijde. Ne, že by to nestálo za to, ale zkrátka všechno se probírat nedá.

K tomu nejlepšímu, co se líbilo účastníkům Úterního zastavení věnovanému slovním hříčkám, patřila 10. 1. 2023 na pobočce Za Parkem báseň „Škála“ od Konstantina Biebla ze sbírky "Zlatými řetězy" (1926). V každé řádce jsou jen slova obsahující jedinou samohlásku: i-e-o-a-u-ou. A aby toho bylo k samohláskám víc, připomněli jsme si i píseň "Nastává máj" od Zdeňka Svěráka nebo veselé dětské obměny lidových písniček (třeba "Halka madraaká... nesedevej e peteke... v prtrcr sr vrdr trčr...").

Lednový výlet pořádaný pod hlavičkou pobočky Šmidingerovy knihovny Za Parkem a strakonické Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (7. 1. 2023) jsme směřovali jednak k nově opravenému kostelu v Paštikách, jednak do blatenského muzea na výstavu Vojtěcha Kubašty. Tu jsme si zvolili proto, že si Kubaštova prostorová leporela a betlémy všichni pamatujeme z dětství a máme je velmi rádi. Obdivujeme jeho um a nápaditost a těšilo nás, že se můžeme o něm dovědět i něco nového. Ne všichni jsme například věděli, že vystudoval původně architekturu.

Povídky Oty Pavla, to je láska na celý život. Přečtete si jich několik ve studentském věku, necháte se jimi okouzlit - a už vám to zůstane. Při Úterním zastavení, které se konalo 10. 5. 2022 na pobočce Šmidingerovy knihovny, se na tom shodli všichni účastníci. Když se k takovému čtení po dlouhém čase vrátíte, octnete se zase v těch mladých letech, tak stejně, jako když ucítíte známou vůni nebo uslyšíte oblíbenou melodii. Cokoliv, co souvisí, se vám vybaví i s podrobnostmi.