„Čím je člověk vzdělanější, lepší a ušlechtilejší, tím víc si váží přírody.“- tenhle citát pochází od učitele národů J. A. Komenského. Nepatří k jeho nejznámějším, zato u jiné z jeho myšlenek bychom autora asi uhodli snadněji: "Celý život je školou". Nebo u této: „Nejstrašnější jest, když stát nebo církev zakládá svou moc na nevědomosti člověka“.
Čteme-li si ukázky z díla tohoto našeho velikána (více o něm např. zde) na internetu nebo listujeme autorovými knihami o vzdělání, kázni, zodpovědnosti… o nadějích a hravosti… o snaze vytvořit lepší společnost, kde by byla samozřejmostí všeobecná tvůrčí spolupráce… máme pocit, jako by promlouval k dnešku. Určitě by ho netěšilo, kdyby viděl, jak malý pokrok jsme od jeho časů udělali a jak jsme zanedbali rady, které nám dal, mimo jiné, právě on sám: „… Spěchejme nabízet rady míru, zapřísahám! Abychom se od šílenství vrátili k rozumu, nežli se udoláme vzájemnými ranami i my zbylí… Naše cesta, která vede k vrcholnému přání, jaké si jen možno představit, je na první kroky jistě strmá, hrbolatá, drsná kamením a pokrytá trním. Kdokoli tedy znáš nějakou pomoc, hýbej se: proč stojíš?...“
Byl to, jak sám o sobě říkal, muž touhy. Pozoroval svět kolem sebe, ozařovaný tímtéž sluncem a hvězdami, viděl, že všichni zde máme společný příbytek, a usuzoval podle toho: „… Jsme-li tedy všichni občany jediného světa, co nám brání, abychom se nespojili…“ Z prostředí Jednoty bratrské měl zkušenost, že určitý způsob výchovy přispívá ke střídmosti a pracovitosti a že se v takovém případě nenarušuje přirozená dětská zvídavost. Vydrží až do dospělosti a dá se udržovat po celý život. Znal to nejlépe sám podle sebe a své lačnosti po vědomostech a po porozumění všemu, co se v životě děje.
Představoval si lepší budoucnost, bez záminek k válkám a jiným ničivým sporům, založenou na dobrém vzdělání pro všechny – bohaté i chudé, děti i dospělé (měl na mysli vzdělání celoživotní, neustále doplňované a obnovované), muže i ženy: „… Kdyby někdo řekl: Tedy nechť řemeslníci dělají řemeslo a každý nechť dělá práci svého oboru; proč by k tomu bylo třeba, aby se každý učil všemu? – tomu odpovídám: Příroda, matka věcí, vytváří každému budoucímu člověku tytéž údy všechny, nohy, ruce, oči, jazyk, ačkoliv nebudou všichni běhouny, písaři, zkoumateli, řečníky atd., ale poněvadž toto všechno patří k lidským činnostem, vytváří člověka celistvého…“
Co se všech týká stejnou měrou, měli by všichni řešit…
… Veřejné záležitosti patří do veřejnosti. Co se všech týká stejnou měrou, měli by všichni řešit, nebo o tom přinejmenším vědět…
Život činný je opravdový život
… Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí…
… My před Boží tváří osvědčujeme, že v sprostnosti srdce okolo věci té zacházíme, nic sobě odtud privátně nehledíce, žádné chvály, žádného užitku, žádného pohodlí (kteréhož bychom lépe užili, práce takové sobě nezačínajíce), než horlivost k Bohu a církvi a k milé vlasti milost vede, pudí, nutí nás - nemůžem jinak; i často se Bohu za vyjevení, jeho-li by to vůle a dílo bylo, modlívajíce nic nenalézáme, než ostny ustavičné…
Základem zdraví a štěstí je střídmost…
… Základem zdraví a štěstí je střídmost ve všem, v jídle, v pití i v jiných požitcích. To je tajemství dlouhověkosti…
… Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná…
Nahlížet do vnitřní stránky věcí…
… To jest jakmile se mládež pomocí dveří jazyků naučí rozlišovat věci podle zevnějšku, aby si pak zvykla nahlížet do vnitřní stránky věcí a všímat si, co je jedna každá věc svou podstatou...
... Neboť jsem pozoroval, že lidé vůbec nemluví, nýbrž papouškují, to jest že nepřevádějí z mysli do mysli věci nebo smysl věcí, nýbrž že mezi sebou vyměňují slova nepochopená nebo pochopená málo a nesprávně...
… A to činí nejen lid, nýbrž polovzdělaný dav; ano, čeho je více želet, z velké části lidé školení, a to proto, že ve slovech je nekonečně mnoho významů...
S pomocí knih…
… S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole…
Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá…
… Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!“…
… Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou…
… Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti…
… Je věcí rozumnosti zdržovat se úsudku před plným poznáním věcí, zvláště pak slov a činů…
Chyby první výchovy nás provázejí celým životem…
… Chyby první výchovy nás provázejí celým životem, proto nejpřednější stráž lidského pokolení je v kolébce…
… Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané…
Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme…
… Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče…
Alena Hrdličková, napsáno v březnu 2022